Uvolněnost a nenucenost Itálie

Po nádherném říjnu přišel listopad plný pošmourných dní, deště a prvních mrazíků. Slunce se schovává a jeho hřejivé paprsky mi začínají trochu chybět. Jste na tom taky tak?

Odjet za sluncem, teplem, někam na jih  a užít si tepla  a sluníčka  ještě před nástupem zimy. Myslím, že by to nejraději udělala většina z nás. Když už se tam nemůžeme přemístit fyzicky, pojďme cestovat alespoň prstem na mapě a  probírat se letními fotografiemi.

Letos v létě jsme strávili 2 týdny u Lago di Garda na severu Itálie. Itálii mám opravdu ráda. Miluju její nenucenost, lehkost se kterou dokáže snoubit staré s novým, atmosféru jejích městeček. Obdivuju nápaditost Italů a jejich smysl pro detail. V každém menším městečku objevíte tolik inspirativních zákoutí, výloha každého obchodu dýchá jedinečností a originalitou beze vší okázalosti a strojenosti.

Italské stavitelství staví na odkazu minulosti, ale přesto se nebojí umístit vedle domu ze 14.století ultramoderní stavbu.  Celek vypadá skvěle, především díky použití tradičních materiálů. Chůze po mramorovém chodníku je v porovnání s naší českou betonovou zámkovkou nadpozemský zážitek. Italové mají mnohem menší potřebu než my dávat ulicím, náměstím a veřejným prostranstvím jasnou strukturu a řád. Jejich města pak vyvolávají dojem, že vyrůstají živelně a bez umělých zásahů.

V létě jsem pořídila pár fotografií z míst, která touto atmosférou dýchala. Věřím,  že i vám zpříjemní dnešní den a vylepší náladu v šedi listopadových dní.

autor článku: Monika Kořínková

IMG_0452 DSC09131 DSC09069 DSC09140 DSC09068 DSC09096 DSC08992 DSC08990 DSC08985

Napište komentář

* Povinné údaje