Nedávno jsem byla na zajímavé návštěvě. Na návštěvě v domě, kterých u nás v Česku není zas až tolik. A přitom tu mají v určitých lokalitách velkou tradici.
V roubence.
Zapomeňte na ty roubenky, které jsou na Vysočině nebo v Krkonoších. Tahle roubenka není žádnou malebnou chaloupkou s malými okýnky – je to moderní dům, který splňuje všechny nároky na soudobé bydlení.
A jak se tedy snoubí stará původní technologie roubeného domu s moderním vzezřením domu?
Byla jsem na to doopravdy zvědavá a výsledek mě mile překvapil – jde to a jde to udělat tak, aby dům působil přirozeně, koexistoval s prostředím, ve kterém je postaven a svým majitelům poskytoval jedinečné bydlení.
Strávila jsem v roubence příjemný půlden a vyzpovídala jeho majitele. Probrali jsme projektovou přípravu, samotný proces stavby, pozitivní zkušenosti s užíváním domu, ale i to, co se třeba úplně nepovedlo. Marek prozradil spoustu cenných informací, které mohou být při stavbě roubenky, ale nejen té, užitečné i dalším stavebníkům.
Co vedlo k rozhodnutí postavit si roubený dům?
Zvědavost, chuť vyzkoušet něco nového a neobvyklého, kladný vztah ke dřevu a přírodním materiálům obecně, příležitost v podobě strýce tesaře.
Nechali jste si dělat projekt na míru nebo využili typový? A proč?
Projekt jsme si nechali udělat na míru od architekta. Jednak se nám typové moc nelíbily ani nevyhovovaly, hlavně roubenka je jiná technologie stavby a je třeba s tím počítat. Architektovi jsme zadali základní požadavky: orientace na pozemku, obdélníkový půdorys cca 1:2, sedlová střecha, nenapodobovat historické roubenky, ukaž co umíš…
V dalších fázích jsme ho nejprve vrátili zpátky na zem a ladili detaily a nakonec jsme některé věci udělali stejně jinak.
Pomáhal vám někdo v této fázi – z rodiny, přátel, odborník apod.?
Tesaři si řekli, co potřebují (jaký bude rozměr trámů, konstrukce střechy, stropu, půlštoku a štítů), omrkli jsme několik dalších roubenek v různé fázi stavby. Od rodiny a přátel jsme vyslechli vlastní zkušenosti, co by např. udělali zpětně jinak, jaké úložné prostory, kolik koupelen mít v domě, kam umístit kuchyňskou linku atp.
Nejvíc jsme si ale nechali poradit od architekta.
…………………Jak probíhala samotná stavba?
Dlouho…
Tesaři vyrobili ze syrového dřeva trámy na přízemí a postavili si náš dům u sebe na svém pozemku, kde takřka dva roky dřevo vysychalo. Pak se jako stavebnice vše rozebralo, označilo a přivezlo k nám na hotové základy. Tady už se mezi trámy vkládala izolace. Po dokončení roubené části už vše pokračovalo jako u běžné stavby.
Spoustu věcí jsme vymýšleli za pochodu, často se jednalo o rychlá rozhodnutí na základě aktuálního běhu věcí, systém vytápění se změnil díky podmínkám programu Zelená úsporám.
Co vás při stavbě překvapilo?
Jak celá stavba sedla. Sice jsme to čekali, ale ne tak moc. Přízemí se snížilo o cca 15cm a dřevo stále pracuje. Hlavně překvapení pro nás bylo, čeho jsme sami schopní, jako třeba udělat si sami základy, položit podlahové topení, postavit komín. „Prostě nějak začneš a ono to prostě jde“ /slova staviteleJ/
Nyní po zkušenostech z užívání domu, co nejvíc oceňujete? Co byste vyzdvihli jako pozitiva domu?
Těžko definovatelný pocit z bydlení v domě, kde každý kousek má svůj příběh, kde přesně vím, proč je tu a tam něco křivé nebo svým způsobem nedokonalé a vůbec mi to nevadí.
V případě zemětřesení se absolutně nemusíme bát zřícení stavby.
S bydlením v roubence jsme moc spokojení, je tu vždy pocitově příjemně teplo, útulno. Skvělá jsou francouzská okna do zahrady, z kuchyně se projde na terasu, kde trávíme půlku léta. V zimě stačí, když do oken na chvíli posvítí sluníčko a je zatopeno. Překvapilo nás, jak dobře zvukově dřevo izoluje – při srovnání přízemí, kde jsou příčky roubené s podkrovím, kde jsou ze sádrokartonu, je to veliký rozdíl.
Vnímáte u roubenky nějaká negativa?
Náročnější na údržbu, především zvenku potřebuje často natírat.
Čerstvé trámy popraskaly, to vzhledově může někomu vadit, my to vnímáme jako přirozenou vlastnost dřeva.
Je stále potřeba počítat se sedáním celé stavby, už jsme měnili několik popraskaných dlaždic pod futry, některé obložky jsme museli zkracovat, plechování na střeše a zvlášť kolem komína je třeba stále kontrolovat a dotmelovat.
Slabé místo roubenky jsou kouty, kde vznikají škvíry. Do skulin zalézá hmyz, mravence tu máme od jara do podzimu.
Stěny sesychají různou rychlostí a v domě je máloco rovně, další věc, která by mohla někomu vadit…
Kdyby to šlo vrátit, udělali byste něco jinak?
V zásadě ne, možná bychom volili jiné postupy, najali jiné řemeslníky, ale určitě bychom neměnili za zděný dům.
Přízemí bychom udělali o jednu řadu trámů vyšší, v podkroví bychom se snažili vyhnout střešním oknům na jižní straně. Koupelny a technickou místnost bychom umístili blíž k sobě.
Co zpětně vnímáte jako nejdůležitější?
Nejdůležitější je udělat si to po svém – nenechat si namluvit, že je něco nesmysl od lidí, kteří tomu nerozumí, případně že všichni to dělají nějakým způsobem, tak i my bychom měli.
……………………………………………………………..Rozhodně jsme ignorovali rady jako: „tak to dělají všichni „nebo „to je teď moderní.“
Také je pro nás důležitá otázka udržitelnosti životního prostředí a tak jsme rádi, že máme ekologický dům s minimálním dopadem na něj.
Co byste poradili těm, co se chystají pustit do stavby roubenky ?
Velmi dobře promyslet uspořádání v domě, roubené příčky nelze později měnit.
Není nutné zadávat stavbu firmě specializované na roubenky. My jsme stavbu zadali u tesařské firmy, která běžně dělá střechy a dřevostavby, roubené konstrukce spíš okrajově. Firmy specializované na roubenky většinou jedou v jednom stylu, který nám moc nevyhovoval.
Velmi dobře zvážit, co je opravdu nutné a nezadlužovat se zbytečně kvůli nesmyslům.
Autor článku: Monika Kořínková
Napište komentář