Má kamarádka, interiérová designerka, přirovnává svou práci k manželské poradně. Musím jí dát za pravdu. Podle toho, co mi o své práci vypráví, by kolikrát mohla suplovat vystudovaného psychologa.
Často se při práci s partnerskými páry setkává s tím, že při výběru zařízení bytu vyplouvají na povrch jejich spory, křivdy a neshody a vybublávají schémata chování, která partneři uplatňují k přesvědčení a manipulaci toho druhého.
Jak to probíhá?
Obraz první : Do interiérového studia přichází mladý pár vybrat zařízení bytu, který před nedávnem koupil. Je to jejich první opravdové společné bydlení, kde si budou zařizovat vše od podlahy, přes kuchyňskou linku až po polštáře na novou sedačku v obýváku. Oba se nesmírně těší, že vytvoří domov, ve kterém nebude místo pro kompromisy.
Obraz druhý : Pár sděluje svou představu kuchyňské linky interiérové designerce. Hovoří oba, více muž. Ona jemně poupravuje, to co říká on. On ji drží za ruku a s respektem naslouchá. Designerka si vše zapisuje a pokládá upřesňující otázky.
Obraz třetí : On má založené ruce a je mírně odsunutý od stolu. Ona má ruce v klíně a skleslá ramena. Oba vyčkávavě hledí na designérku. Právě se neshodli na barvě kuchyňských dvířek a čekají, že jejich návrh designerka potvrdí jako lepší. Atmosféra mírně houstne. Designerka se snaží situaci urovnat a najít pozitiva na obou variantách. Navrhuje kompromisní řešení.
Obraz čtvrtý : U stolu sedí jen ona a designerka. Muž telefonuje před prodejnou. Ona omlouvá jeho chování a rozpačitě se usmívá.
A jaké je pokračování?
- Když se muž vrátí, shrne celou situaci s tím, že už ztratil dost času, musí odjet a že trvá na svém. Protože to celé platí, má právo rozhodnout.
- Když se muž vrátí, shrne celou situaci s tím, že spěchá a že mu to je vlastně jedno. Ať rozhodne partnerka. Jde znovu telefonovat.
- Ona se zvedne, jde pro něj před prodejnu, donutí ho ukončit hovor a udělá hysterickou scénu. Potom, co se oba vrátí, sdělí designerce, že si to ještě rozmyslí.
- Hovor trvá delší dobu. Žena se rozhodne nečekat a dokončí objednávku sama podle svých představ. Když se muž vrátí, začne nanovo dohadování a ve výsledku sepíšou novou objednávku, každý si drží své pozice alespoň v něčem. Odcházejí nesmířeni s remízou.
Pátý obraz může mít dalších 10,20,50 podob. Jedno mají všechny společné: Původní záměr užít si zařizování bydlení troskotá. Partneři stojí proti sobě jako gladiátoři v ringu, místo spolupráce bojují.
Vím, je to těžké – tak dlouho toužíte po černé kožené sedačce a najednou vaše žena trvá na látkové smetanové. Milujete barvy a ta výrazná tapeta je naprosto ideální, proč ji váš muž tak odmítá? Je to k vzteku, když ten druhý bourá vaši představu o dokonalém domově a vy vidíte, jak se váš sen pod všemi těmi kompromisy, rozpadá jako domeček z karet. Koho by to nenaštvalo?
Hm, jak já jsem se kdysi rozohnila kvůli jednoduché přísnosti naší kuchyňské linky – její zdánlivé odtažitosti a nepřístupnosti. Taky mě to naštvalo – chtěla jsem kuchyň bílou a najednou tam stála dýhovaná v barvě javoru s plnými dvířky, vypadala jako mutant kancelářské skříně a já nevěděla, jestli brečet nebo to raději hodit za hlavu. Teprve po pár týdnech, kdy jsem kolem ní chodila s pocitem, že tohle fakt nedám, jsem to začínala chápat. A neuvěřitelně se mi ulevilo.
Ta kuchyně je celý můj muž. Muž, kterého miluju, se kterým se ráda směju, kterého obdivuju pro jeho kreativitu a skromnou velkorysost a kterému s porozuměním odpouštím jeho nedostatky. Uvědomila jsem si, že tu kuchyň nemůžu nemít ráda a zamilovala jsem si ji i s těmi ( v mých očích) nedokonalostmi. Stačilo změnit úhel pohledu. Stejně tak jsem si uvědomila, že podobně měnil úhel pohledu ve spoustě věcech v našem domě i můj muž. A od té doby nám jdou společné dohody ohledně našeho domova, tak nějak rychleji, radostněji a hladčeji.
Pochopila jsem, že nejde o to, uhájit si svou pozici, ale nabídnout své území k prozkoumání a pochopení. Zároveň se otevřít tomu, že naslouchám druhému a můžu se o něm skrze svůj domov dozvědět spoustu nového, objevit dosud nepoznané. A zároveň dát vzniknout domovu, kde se oba budeme cítit skvěle a rovnocenně.
Proto dřív, než se vydáte do interiérového studia, bavte se o tom, co od svého bydlení očekáváte a jak se v něm chcete cítit. Zapomeňte na to, že budete trvat na meruňkové výmalbě, protože se vám líbila u sousedů, neřešte jednotlivosti jako čalounění sedačky a velikost parket. Zaměřte se na celek, na atmosféru, na energii, kterou by váš domov měl mít a tak podpořit vaši osobnost. Proberte s partnerem, co se mu líbí, hledejte společnou řeč a pochopte pohled toho druhého. Nalaďte se na stejnou frekvenci a vnímejte toho druhého. Nebojujte, spolupracujte.
Teprve pak se vydejte do interiérového studia. Ulehčíte práci mé kamarádce, ale především sobě. Zařizování bytu bude skutečně zábava. Místo písničky k táboráku, stvoříte symfonii.
autor článku: Monika Kořínková
Napište komentář