Je to k nevíře, co všechno se může stát, pokud se rozhodnete pořídit si nové bydlení. A dvojnásob se toho může stát, když se rozhodnete stavět. Před dvěma lety jsme začali s přípravou pozemku, na němž podle plánu, měly teď v srpnu už stát hrubé stavby dvou rodinných domů. Leč člověk míní, úředník mění.
Mám pro vás pohádkový příběh. Pohádku o králi a císaři. A o sedlákovi, který měl louku. Ta louka byla v malém království, velkém asi jako dlaň. Chodilo to tam tak, že když si chtěl kdokoliv cokoliv na jakémkoliv pozemku postavit, musel požádat o povolení nejen krále, ale i císaře, který úřadoval ve vzdáleném sídelním městě. Sedlák chtěl pro své ovce postavit na louce přístřeší, aby se měly kde schovat před deštěm a sněhem. Základním předpokladem k započetí stavby bylo tedy získat povolení se souhlasem obou panovníků.
Ale ti dva se neměli zrovna v lásce. Král měl v povaze vyžadovat striktní dodržování pravidel a císař byl tak trochu svérázný a krále patřičně přehlížel. Možná právě rozdílné charaktery bylo to, co je navzájem na sobě nejvíc rozčilovalo. Prostě si nepadli do oka a výsledkem bylo, že si škodili, jak to jen šlo. Bojovali spolu rafinovaně, skrytě schovávajíce se za zákony, vyhlášky a s podporou svých poradců právníků. Znepříjemňovali si život při každé příležitosti.
A sedlákův pozemek, to byla panečku příležitost! Chudák sedlák běhal od jednoho k druhému, sháněl vyjádření od čerta k ďáblu a povolení stále ne a ne získat. Král mu pokaždé nezapomněl připomenout, že vše dělá v jeho zájmu, ale také musí chránit zájmy svého království a vyžadovat dodržování zákonů. A přestože se sedlákovi leckteré požadavky mohou zdát malicherné a zbytečné, má král tu povinnost vůči svým poddaným. Císař se díval na královy požadavky trošku z vrchu, podivoval se, co za nicotnosti král stále vyžaduje, a protože jsou to nicotnosti, rozhodl se, že je nebude brát na zřetel. A protože císař je víc než král, rozhodl, že sedlák povolení má i přes královy námitky.
Sedlák měl radost, sice dostal povolení až pozdě na podzim a země už byla zmrzlá na kost, ale už z jara bude moct svým ovečkám postavit přístřeší.
Král byl však s rozhodnutím císaře tak nespokojený, že napsal stížnost samému papeži. Žádal zrušení císařova rozhodnutí a nové přezkoumání. Zmatenému sedlákovi opět zdůraznil, že jedná v jeho zájmu a pokud by papež rozhodnutí zrušil, tak se vůbec nemusí obávat, že nepostaví. Král nebude dělat problémy při vydání nového povolení, protože chce sedláku pomoci, jen je nutné, aby si od něj císař vyžádal ještě jedno vyjádření, které sice od krále má, ale s nepřesnou formulací. A jinak tomu vůbec nic nebrání……..
Uplynul další rok. Zase se blíží podzim. Sedlák z jara přístřeší postavil, ale ovečky ho nesmějí používat. Papež původní rozhodnutí v létě zrušil a sedlák znovu běhá a papíruje.
Tady pohádka končí. Její úplný konec neznám, protože v reálném životě ještě neskončila.
Dosaďte si v obsazení místo krále obecní úřad, místo císaře místně příslušný stavební úřad, sedláka nahraďte občanem, který by rád zasíťoval svůj vlastní pozemek a papež- to je soudce.
A z pohádky je reálný příběh ze života. Lidé jsou stále stejní, mění se jen kulisy.
Věřím, že ten náš příběh již brzy skončí a my budeme moci slavit zdárné zkolaudování inženýrských sítí ( již vybudovaných – na základě původního platného povolení). A také se těším na pokračování tohoto nového blogového seriálu „ Stavba online“, ve kterém budu postupně celou stavbu dokumentovat.
Pokud máte někdy pocit, že Vám stavba nejde tak rychle a bezproblémově, jak by měla, že Vám stále někdo hází klacky pod nohy, věřte mi, nejste v tom sami. To ke stavění prostě patří.
Buďme připraveni na to, že se na své cestě k bydlení můžeme dostávat do situací, nad kterými zůstává rozum stát a ve kterých nezmůžeme vůbec nic. Je pravda, že někdy nezmůžeme vůbec nic s tou onou konkrétní situací, ale máme vliv na svůj postoj k ní. Berme takové zkoušky s nadhledem a hledejme alternativní způsoby, co dělat, abychom se cítili lépe a nebyli obětí sledu událostí.
I sedlák z pohádky má tu volbu. Může zůstat sedět doma za pecí a nadávat na krále a císaře. Stěžovat si, že právě oni mohou za to, že má málo mléka a jeho děti hlad. Nebo se může sebrat a koupit stádo ovcí, kterým déšť a mráz nevadí. A ve výsledku na tom být ještě lépe.
autor článku : Monika Kořínková
Napište komentář