„A co děláte?“ Nejtěžší otázka na světě. Alespoň pro mě bývala. Když řeknete druhému, že jste doktor, krejčí, zpěvák, instalatér nebo tesař, pravděpodobně se s danou odpovědí spokojí.
Ne tak u mě. Následuje tázavý pohled:„ Průvodce změnou bydlení ? Co to je?“
Jsem ten, který stojí na samém počátku. Představte si, že se začínáte zaobírat myšlenkou, že změníte své bydlení – postavíte si dům, koupíte byt, zrekonstruujete domek po babičce nebo chcete na zahradě postavit novou garáž. Začnete o tom přemýšlet a vedete dialog ve své hlavě. Vy s Vaším druhým já.
Vy: Postavím novou garáž.
Vaše druhé já: A nechceš si to ještě rozmyslet? Jedna ti nestačí?
Vy: Říkám si, že by to bylo lepší, když tam nebudu parkovat s autem, můžu tam uložit kola, pneumatiky a tak.
Vaše druhé já: A další krámy, to znám. A těch peněz, co to bude stát…!
Vy: Vydělávám dost, daří se mi.
Vaše druhé já: No jo, teď, ale co bude za pár let? Neměl bys radši šetřit?
Poznáváte se? Máme ho v hlavě každý – náš věčný kritik, hodnotitel. Není snadné s ním diskutovat. A už vůbec není snadné najít to nejlepší řešení, když Vám někdo takový stojí stále v zádech.
S mou pomocí to jde. Díky mně vyřadíte své druhé já. Zůstanou Vaše myšlenky, porovnáte si je, naleznete za nimi další nové, uvědomíte si souvislosti a naleznete nejlepší řešení.
Možná se teprve v průběhu stavby objeví něco, nad čím se budete potřebovat zamyslet jinak. Koučovací proces lze nastartovat kdykoliv, v každé fázi. Nejúčinnější však bývá, když se začne od základů, na těch dům nebo i ta garáž přece stojí, ne? A když ty nebudou pevné, těžko se na nich pak dá vybudovat něco, co bude dávat smysl a bude mít trvalou hodnotu.
Ušetřím Vám spoustu peněz a času a svou energii můžete namířit takovým směrem, kde bude účelněji a pro Vás příjemněji využita.
Je to se mnou stejné jako s ostatními odborníky. Výsledky naší práce nejsou vidět hned. Projeví se naplno, až když je po všem. U stavby domu je 90% lidí naprostými nováčky – také Vás napadlo, že by bylo skvělé nejdříve si zkušebně postavit pár domů, nasbírat tréninkem zkušenosti a teprve pak se pustit do toho svého ?
Já tyto zkušenosti mám a ráda se s vámi o ně podělím.
Je jen na každém z vás, jakou cestou se vydá. Ještě před pár lety bych i já šla tou první, šetřila bych. Dnes už to naštěstí nedělám. Obklopuji se lidmi, kteří vědí ve svých oborech víc než já, jsem si jejich hodnoty vědoma a ráda ji finančně ocením. Vždy se mi to několikanásobně vyplatí.
Přesvědčila jsem se, že nejúčinnějším způsobem, jak zkušenosti sdílet, není rada. Z počátku jsem radila, kudy jsem chodila, nabízela svou osobní pomoc, hledala za ostatní ta nejlepší řešení a servírovala jim je až pod nos, ale ono to nefungovalo! Nic z toho neudělali a mých rad se nedrželi! Bylo to frustrující. Chtěli poradit, ale vlastně nechtěli. Nechápala jsem to. Mohla jsem se rozdat, abych předala ostatním, to co znám, ale oni o to ve výsledku vlastně vůbec nestáli.
Až později jsem pochopila. Moje rady a doporučení nemohly mít ten pravý efekt, protože byly moje!
Moje, ne jejich! Od té doby, co nedávám rady, nechávám si svoje znalosti jako základní kameny a využívám nástroje koučování k tomu, aby si každý sám našel svou cestu, dostavují se výsledky. Konečně předávám to, co vím a pro příjemce to má smysl. Ačkoli neradím, lidem má sezení pomáhají v hledání nejlepších řešení jejich bydlení. Pomáhají jim díky tomu, že jsou to jejich řešení. Nikoho jiného.
Ať už se cítíme jakkoli dospělí, pořád v sobě máme kus dítěte. Také já se často přistihnu, že takové to „ Já sama“ mi zůstalo dodnes. A většinou právě z tohoto „Já sama“ vznikají ty nejhodnotnější věci.
autor článku : Monika Kořínková
Napište komentář