Stále mi od stavebníků chodí dotazy na téma jednotlivých stupňů projektové dokumentace, zda je nutné investovat do kompletní dokumentace a proč nestačí pouze dokumentace pro stavební povolení a zda vynaložené finanční prostředky za ty ostatní nejsou vyhozené peníze.
V dnešním příspěvku vysvětlím, k čemu jednotlivé stupně stavební dokumentace slouží.
Dokumentace pro stavební povolení/ ohlášení stavby je jakousi základní dokumentací nutnou pro vydání stavebního povolení. Existují však i další stupně projektové dokumentace, které tuto rozšiřují, navazují na ni, předcházejí jí nebo ji doplňují. Pro získání stavebního povolení nejsou některé z nich vždy potřeba (záleží na konkrétní situaci), avšak k zajištění lepšího výsledku stavebního záměru je považuji za užitečné až nezbytné a bohužel mezi stavebníky stále podceňované a opomíjené.
Jaké stupně projektové dokumentace tedy jsou?
Studie stavby – je ideovým návrhem stavby v přípravné fázi. Jejím cílem je vyjádřit koncepční, tvarové, materiálové, dispoziční, provozní, technické a technologické řešení stavby. V případě katalogových projektů se zjednodušeně jedná o nákresy, které klientovi slouží k tomu, aby si vybral konkrétní projekt pro svou realizaci.
Dokumentace pro územní řízení – je nutná v případě, že na pozemku, kde se stavebník rozhodne realizovat stavbu, není územním plánem schváleno využití pozemku pro stavební účely. V tomto případě předchází územní řízení stavebnímu povolení. Je možné v některých případech také sloučit územní řízení se stavebním povolením. Informace o konkrétní lokalitě získáte na příslušném stavebním úřadě. Dokumentace pro územní řízení například řeší vztahy vzhledem k životnímu prostředí, zemědělskému půdnímu fondu, ochraně kulturního bohatství, požárním předpisům, dopravním a provozním podmínkám.
Dokumentace pro stavební povolení/ohlášení stavby – Dokumentace pro stavební povolení je dokumentace obsahující projekt dokládající podrobné tvarové/hmotové, materiálové, technologické a technické, dispoziční a provozní řešení stavby a to v souladu s požadavky klienta a v souladu s podmínkami územního rozhodnutí, s požadavky týkajícími se veřejných zájmů, především splnění obecných technických požadavků a speciálních právních předpisů, popřípadě norem stanovujících podrobné technické podmínky dopravní, energetické, protipožární, bezpečnosti konstrukční, hygienické, uživatelské a provozní, bezpečnosti práce a technických zařízení; projekt se předkládá spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení.
Dokumentace pro provedení stavby – jedná se o propracovanou dokumentaci na základě výsledků z předchozích fází za účasti všech nezbytných profesí a jejich koordinace. Slouží k detailnímu určení jednotlivých materiálů, rozkreslení specifických detailů stavby, určení zařizovacích předmětů (např. v koupelnách, wc), tak aby při realizaci stavby bylo zcela zřejmé, jak, která část stavby bude vypadat a jak bude provedena. Tato dokumentace slouží jako podklad pro stavební dozor, který na základě jí, má možnost detailně kontrolovat kvalitu a správnost provedení stavebních prací. Také je podkladem pro zadávací dokumentaci při výběru dodavatele stavby.
Dokumentace pro zadání stavby dodavateli – tato dokumentace je vypracovaná na základě dokumentace pro provedení stavby. Je upravena do rozpočtové struktury a slouží pro účely posouzení nabídek dodavatelů při zadávání v rámci výběrového řízení dodavatele. Díky této dokumentaci je stavebník schopen porovnat nabídky jednotlivých dodavatelů, protože parametry zadání jsou jasně dané a přesně specifikované. V případě následné realizace nevzniká dodavateli stavby, díky propracovanosti této dokumentace, tak velký prostor pro navýšení ceny tolik oblíbenými víceprácemi. Ve fázi realizace stavby ocení stavebník detailně propracovanou dokumentaci nejvíce, protože investice do jejího zadání se mu několikanásobně vrátí. Byl jsem mnohokrát svědkem opačné situace, kdy nedostatečná projektová dokumentace (pro stavební povolení/ohlášení stavby) byla důvodem navýšení stavebního rozpočtu v řádu stovek tisíc, poněvadž tato základní projektová dokumentace, kde nejsou specifikované žádné stavební detaily, takovou možnost navýšení stavební firmě, která stavbu realizovala, umožňovala.
Dokumentace skutečného provedení stavby – tato dokumentace je předkládána ke kolaudaci stavby a obsahuje změny, které byly provedeny v průběhu stavby oproti dokumentaci ke stavebnímu povolení/ohlášení stavby. Jedná se o zakreslení stavu, ve kterém je dům uveden do provozu.
Věřím, že se nyní již v jednotlivých druzích projektové dokumentace orientujete a dokážete tak posoudit, co je pro vás nezbytně nutné, co vhodné a bez čeho se možná i obejdete. Abyste si udělali komplexní představu, hned v dalším článku se podíváme na cenovou náročnost pořízení jednotlivých druhů projektové dokumentace a na návratnost takové investice.
autor článku: Vítězslav Kořínek
Napište komentář