Často si do cesty stavíme překážky, které by tam vůbec nemuseli být a když už se objeví, hledáme způsob jak je přeskočit, obejít nebo zbořit, místo abychom se vydali cestou, která vede vedle a je rovná, bez výmolů a bláta.
Dělám to taky tak. Když se objeví problém, který je obtížně řešitelný a představuje třeba i velkou ztrátu financí, mojí první reakcí je za každou cenu ho vyřešit a alespoň „něco zachránit“ . Naštěstí se pak nadechnu a ….
Nedávno jsem se nad tím zamýšlela a s údivem zjistila, že nejlepší řešení byla většinou ta, která byla nejjednodušší, nejpřímější a neohlížející se zpátky. Vždy jsem si ušetřila takovými řešeními hodně energie, kterou jsem mohla směřovat k důležitějším úkolům. Také se mi osvědčilo brát „ztracené peníze“ jako nutné školné. A poučit se.
Proto dnes tvrdím, že jsou situace, kdy se prostě vyplatí otočit o 180°.
Čerstvou zkušenost právě zažívá můj známý, který se dohaduje s obecním úřadem o podobě střechy svého domu. Regulativ územního plánu hovoří o sklonu střechy 40-42°. Projekt domu má sklon mnohem nižší. V dané lokalitě takový dům stát nemůže.
Problém vznikl už v době, kdy si můj známý (před 2 lety) koupil projektovou dokumentaci vybraného katalogového domu, který původně plánoval postavit na zcela jiném pozemku. Z rodinných důvodů tento pozemek následně prodal a koupil jiný v místě, do kterého se přestěhoval. S tím rozhodnutím, že na tomto pozemku postaví dům, který si vybral a za jehož projektovou dokumentaci už zaplatil.
Nechal si udělat dokumentaci osazení domu na pozemek, radonový průzkum a další nezbytnosti a požádal o stavební povolení. A teď stojí ve slepé uličce, protože podoba domu se neslučuje s regulativy územního plánu v dané lokalitě. Územní plán je závazný pro příslušný stavební úřad, který v souladu s ním vydává stavební povolení. A proto v tomto případě odmítá stavební povolení vydat.
Jaká má tato situace řešení?
- Zkoušet zeď prorazit – jednoduše úředníky „ukecat“ – málokdo je však ochoten schválit stavbu, která jde proti územnímu plánu a tím ohrozit své pracovní místo
- Zkoušet zeď obejít – upravit projektovou dokumentaci, tak aby vyhověla regulativům a následně postavit dům podle původního projektu. Vystavuje se tak riziku pokuty za nepovolenou stavbu a nařízení nápravy- tj. přestavbu dle schválené dokumentace.
- Ustrnout před zdí – upravit jen střechu domu bez návaznosti na změny v půdoryse a smířit se s tím, že výsledný dům bude paskvil, který bude mít střechu vysokou jak 2 podlaží a sousedi mu budou přezdívat „hřib“.
- Jít jinou cestou – původní projekt zahodit a brát to jako nutný náklad, který s pořízením domu souvisí. Vybrat si nový katalogový projekt nebo si ho nechat zpracovat architektem, tak aby vyhovoval ve všech aspektech místu stavby.
Já mám dnes už jasno, čtyřka by pro mě byla jasná volba.
Vím, není to vůbec snadné. Je potřeba uznat svou chybu, možná si v duchu dát pár facek. Je potřeba se smířit třeba i s velkou finanční ztrátou. A pak se pustit jiným směrem a lépe, s nově nabitou zkušeností. Je potřeba si tu chybu odpustit a už se za ni nepeskovat. A hledat řešení, které může tuto ztrátu kompenzovat ( např. zmenšením původní výměry domu z 200m2 na 190m2 ušetří stavebník při výstavbě svépomocí více jak 120.000,- Kč – takové zmenšení dokáže šikovný architekt „vykouzlit“ i při zachování celkového počtu obytných místností a funkčnosti domu – a projekt bude zaplacen z úspory na výstavbě).
Vím, že prostřednictvím takových rozhodnutí vznikne dům, díky kterému na sebe budeme hrdí. Myslím tím, uvnitř hrdí, protože budeme vědět, co všechno jsme se díky němu naučili a kam nás posunul. Budeme vědět, že jsme nedělali kompromisy a netrvali na svém a hledali lepší řešení. A nestane se nám, že bychom navenek předstírali, jak jsme s domem spokojeni a jak se nám vše povedlo a uvnitř se užírali chybami, které jsme nedokázali přenést přes srdce a které se s námi pořád táhnou dál.
Proto vím, že i zdánlivá ztráta může ve výsledku znamenat zisk.
autor článku : Monika Kořínková
Napište komentář