Mimořádně oblíbená bytová kategorie 2+kk je univerzálně použitelná. Nabízí ideální startovací bydlení pro páry i malé rodiny s dětmi, je nejčastěji vyhledávanou kategorií k pronájmu a láká tak nejednoho investora. Z prodejních výsledků realitních a developerských společností jasně vyplývá, že je po ní velká poptávka z hlediska vlastnického i nájemního bydlení.
Ale jak dlouho?
Z věkového složení obyvatelstva lze identifikovat převahu lidí v nižším středním věku, kterými jsou populačně silné ročníky tzv. „Husákových děti“ (narozené v letech 1974-1979). Tito lidé již ve velké míře byli nuceni otázku vlastního bydlení řešit, přičemž sami mají děti. Současně s tím mají zvýšený počet dětí do 4 let – (zdroj. csu). Z toho lze usuzovat, že část hypoték na svých „startovacích“ bytech již splatili a dříve nebo později se začnou poohlížet po větším bydlení.
Populační pyramida z roku 2009 – nejpočetnější kategorií jsou „Husákovy děti“.
Ukazuje se, že tato doba již přichází. Poptávka po nových bytech v hlavním městě stoupla v meziročním srovnání let 2012 a 2013 o 10 %. Při trvalé stagnaci cen v uplynulém roce zaznamenali pražští developeři více než dvojnásobný zájem o větší byty typu 3+kk a 4+kk. Naopak tradičně oblíbené startovací byty 1kk a 2kk v prodeji oslabily.
Logickou úvahou můžeme dojít k tomu, že z hlediska investice do nové nemovitosti představuje zajímavou volbu nákup správně zvoleného, velkometrážního bytu v Praze, protože se takovýchto bytů staví v současné době jen velmi málo a jejich poptávka začíná převyšovat nabídku.
Z hlediska nákupu velkého bytu za účelem jeho následného pronájmu je důležité rozlišit, který z velkých bytů je perspektivní a který představuje spíše noční můru, protože se pronajme jen stěží. V Praze platí, že tím hlavním kritériem je u takového bytu blízkost metra, zajištěné parkování, vyšší podlaží cihlového domu, terasa či balkon s pěkným výhledem a samozřejmě výtah v domě. Nesmírně důležitá je pak celková infrastruktura v místě – občanská vybavenost, dopravní dostupnost, obchody a služby v docházkové vzdálenosti.
Autor článku: Pavla Temrová
Napište komentář